Správná výživa dětí s trizomií 21 vychází z obecných principů zdravé výživy, ale je třeba zohledňovat specifické metabolické, anatomické a zdravotní potřeby těchto dětí. Paleta přidružených problémů, spojených s diagnózou trizomie 21, je velmi široká, ale žádné dítě je nemá všechny (vrozená srdeční vada, zauzlení střev, hypotonie, slabší dýchání, oslabené svalové napětí v orofaciální oblasti, problémy s trávením, reflux, hypotyreóza, celiakie, laktóza, alergie). Vždy je nutné přistupovat ke každému dítěti zvlášť, vnímat jeho individuální potřeby a možnosti, a odstraňovat těžkosti, které se odstranit dají.

Mezioborová spolupráce

Od narození dítěte s trizomií 21 je potřebná mezioborová spolupráce, která začíná už v porodnici nácvikem sání a fyzioterapií (Vojtova metoda). Komplexní péče pak přechází na pediatra, ale svým způsobem i na rodiče, kteří by se měli stát „sami sobě doktorem“. To znamená aktivně hledat informace a odborníky, kteří budou mít zkušenosti s dětmi s trizomií 21, kteří budou dítě s trizomií 21 dobře přijímat, trpělivě s ním pracovat a mít opravdový zájem o to, aby mu pomohli. Včasná pomoc odborníků je pro dítě s trizomií 21 nesmírně důležitá, v některých ohledech nenahraditelná. Na ní závisí správné nastavení vývoje a zahájení cílené a pravidelné intervence (laktační poradenství, fyzioterapie, endokrinologie, orofaciální terapie, logopedie, terapeutické krmení, ergoterapie, Bobath koncept, nutriční poradenství (https://trizomie21.cz/pro-odbornou-verejnost/terapeuticke-metody/).

Růstové grafy

Pro děti s trizomií 21 existují růstové grafy, které se od běžných růstových grafů liší. Je však potřeba počítat s jejich limity, neboť vycházejí z omezeného vzorku měřených dětí. Do tří let věku dítěte údaje o poměru výšky k hmotnosti a obvodu hlavy ještě proporcionálně neodpovídají konstituci dospělého člověka. U každého dítěte s trizomií 21 je důležité stále sledovat jeho celkový individuální trend vývoje, dlouhodobou proporcionalitu. V tomto ohledu podávají percentilové grafy cenné informace. Z údajů naměřených v určitém věku hned vidíme vývoj jako celek a zda se jedná pouze o jednorázový výkyv (pokles růstu, hmotnosti apod.). Děti s trizomií 21 bývají menší a na první pohled se zdá, že neprospívají. Pokud však trend vývoje postupuje dopředu a je pozitivní, tak je vše v pořádku, ačkoliv se dítě stále pohybuje na spodním rozmezí percentilů (3. až 5. percentil). Všechny děti přebírají od obou rodičů genetické předpoklady a nezáleží ani tak na tom, zda mají trizomii 21. Například je v pořádku, když se údaje dětí vysokých rodičů budou pohybovat nad průměrem.

Kojení a spavé dítě

Po narození dítěte s trizomií 21 je hlavním problémem únava během krmení a častější zvracení, což způsobuje oslabený svalový tonus (hypotonie), který ovlivňuje také obličejové svaly, svaly dýchací soustavy, svaly dutiny ústní – žvýkání. Dostatečné dýchání je velmi úzce spojeno s příjmem potravy i s činností trávicí soustavy. Aby dítě vůbec mohlo sát, potřebuje dostatečnou míru okysličení krve (https://trizomie21.cz/problematika-sani-u-deti-s-ds/).

Některé děti se rodí s vrozenou srdeční vadou, ale tu lze odstranit v časném věku operací. Nadměrná unavitelnost při krmení po operaci ustupuje (https://trizomie21.cz/vrozena-srdecni-vada-u-deti-s-ds/).

Kojení není samozřejmostí, jde o vzájemnou souhru matky a dítěte. Není třeba podléhat stresu, když kojení hned nepůjde. Někdy se kojení nedaří vůbec. Ani v tomto případě není třeba považovat sebe nebo druhé za „horší“ rodiče. Vztah k dítěti a lásku k němu si maminka dokáže vytvořit i jinak a v naprosto dostačující kvalitě.

Dítě s trizomií 21 lze kojit plně. Vlivem hypotonie je však pro něj dovednost se přisát velmi namáhavá, saje méně intenzivně a sání ho brzo unaví, takže přijímá méně mléka a pije kratší dobu. Bývá spavější, a proto na tzv. kojení na vyžádání dítěte nelze úplně spoléhat. Tvorbu mléka je však potřeba stimulovat pravidelným kojením, neboť produkce mateřského mléka závisí na tom, jak efektivně se mléko z prsu vyprazdňuje. Maminka musí tedy počítat s delší a častější dobou krmení.

Když se dítě samo nevzbudí na kojení ani po čtyřech hodinách od začátku předchozího kojení, je třeba se snažit ho probudit. Můžeme na dítě mluvit; dotykem s ním navázat nějaký kontakt; pohybovat s dítětem; když otevře oči, navázat s ním oční kontakt. K probuzení přispěje chladnější prostředí nebo když dítě svlékneme, aby nebylo ukolébané v teplíčku, kdy se sací aktivita snižuje. Můžeme dítě otírat vlhkou žínkou, nejdříve obličej; kroužit prsty okolo pusinky; vytlačit trochu mléka na rty dítěte, a tím zaktivovat funkci sacího reflexu. Aby dítě při kojení neusínalo, můžeme častěji měnit jeho polohu, neměnit však prs, neboť potřebuje sát nejen přední, ale i zadní mléko, kdy se mění poměr živin. Čím déle děti sají, tím vzrůstá v mléku obsah tuku. Při kojení se doporučuje vzpřímená poloha dítěte, protože při ní se aktivně zapojuje celý svalový systém. Každopádně je potřeba velké trpělivosti a zkoušet různé možnosti, co vyhovuje nejlépe mamince a co miminku.

Efektivní přisání se pomáhá u dítěte rozvíjet motoriku v orofaciální oblasti, práci obličejových svalů, a tím i jejich posílení, správný vývoj v pusince, koordinaci pohybu a posílení jazyka, který je také svalem, což má velký vliv do budoucna na správný příjem potravy i na vývoj řeči (https://trizomie21.cz/pro-odbornou-verejnost/kojeni‑2/).

Reflux a aspirace

Reflux je stav, kdy se kyselý obsah žaludku vrací zpět do jícnu. Dochází k tomu, když svalový svěrač mezi jícnem a žaludkem správně netěsní. Výsledkem je podráždění jícnu, které se nejčastěji projevuje pálením žáhy, kyselou pachutí v ústech, bolestí za hrudní kostí, chrapotem nebo chronickým kašlem. Varovným signálem jsou časté infekce, když se dítě, nejen u příjmu mléka, ale i později u příkrmů, opakovaně zakuckává, zakašlává, když má po krmení chrčivý, štěkavý hlas, nebo když začne být krmení delší, než byl obvyklý standard. V tomto případě je potřeba obrátit se na pediatra a zajistit dítěti doporučené odborné vyšetření. Zde může pomoci úprava režimu: krmit po menších dávkách a častěji; změnit polohu dítěte při krmení; nechat ho v klidu odříhnout. Při umělé výživě existují speciální antirefluxové formule, které mají upravenou hustotu mléka.

Aspirace znamená vdechnutí mléka do dolních dýchacích cest a dochází k ní někdy při zahuštění mléka. Urgentní pomocí je efektivní odkašlávání. Zde je nutné vyhledat odbornou pomoc lékaře. U dětí s trizomií 21 se častěji vyskytují poruchy polykání, tzv. tichá aspirace.

Příkrmy a jiná konzistence jídla

U dětí s trizomií 21 nastupuje první zájem o příkrm, opět i vlivem hypotonie, zhruba až okolo šestého měsíce, nebo ještě později. Velmi záleží na psychomotorickém vývoji každého dítěte, kdy bude na příkrm připraveno (dovede udržet hlavičku; bude samo sahat po jídle a snažit se ho vkládat do pusinky; dokáže sedět alespoň s oporou). U předčasně narozeného dítěte je třeba zohlednit zkorigovaný věk.

Některé děti s trizomií 21 potřebují delší čas, aby si zvykly na jinou strukturu jídla. Když se upnou na určitou konzistenci, mají tendenci stagnovat. Aby však docházelo ke správnému rozvoji, anebo jen k pouhému udržování motoriky v orofaciální oblasti a polykacího reflexu, je potřeba dítěti nabízet různé struktury jídla a s ohledem na jeho vývoj navyšovat postupně náročnost (mixované ovocné nebo zeleninové pyré, banány nebo zelenina rozetřené vidličkou).

Dítě s trizomií 21 ke všemu lépe přistupuje formou hry. Rádo poznává nové věci: rozmanité struktury a barvy jídel, kdy se mu rozšiřuje paleta různých chutí a vůní. Při manipulaci s potravinami dítě rozvíjí jemnou motoriku, různé dovednosti a samostatnost. Tímto způsobem dokážeme dítěti představit velké množství druhů potravin a dítě si vytváří pozitivní vztah k jídlu.

Pokud se neprojeví potravinová alergie, doporučuje se zkoušet jednu až dvě nové potraviny za den. Silná alergická reakce na nějakou potravinu se někdy projeví ihned. Stačí sníst stopové množství alergenu. Opožděná alergie se projeví zhruba do tří dnů. Velkou pomocí je vést si nutriční deník (v pondělí mrkev, v úterý brokolice, ve středu rajče…). Na základě těchto záznamů jsou opožděné alergické reakce snadno dohledatelné.

Zhruba od desátého měsíce můžeme zahušťovat pyré moukou. Některé děti budou ochotné přijímat tužší stravu dříve, jiné mnohem později. Důležité je neurychlovat, ale ani nebrzdit vývoj dítěte, což by se mohlo projevit později jak při příjmu potravy, tak v rozvoji řeči. Jídelníček postupně rozšiřujeme o křupavou strukturu potravin (ovesné vločky, sušený banán…). Pokud dítě nějakou novou potravinu odmítá, můžeme se pokusit naservírovat ji v malém množství s nějakou známou potravinou, kterou má dítě rádo. K jídlu je třeba dítě motivovat a povzbuzovat, ale nenutit ho, neboť se „zasekne“ o to více. Pokud dítě s trizomií 21 bude v rámci celkového trendu postupovat nějakým směrem kupředu, i když pomalejším tempem, tak je vše v pořádku.

Vybíravost v jídle a neofobie

Obojí bývá běžnou součástí vývoje všech dětí, nejen dětí s trizomií 21. Význam těchto pojmů se prolíná a jejich hranici je někdy obtížné stanovit (https://trizomie21.cz/krmeni-deti-s-trizomii-21/).

Vybíravost v jídle není ohraničená věkem. Setkáváme se s ní nejen u malých dětí, ale i u dospívajících a dospělých lidí. U dětí to bývá často fixace na hnědou nebo béžovou barvu. Například když dítěti do bílého jogurtu přimícháme trošku kakaa, tak dříve odmítaný bílý jogurt se změnou barvy lépe přijme, na chuti vůbec nezáleží. Rozšiřovat repertoár jídelníčku se daří spolu s potravinami, které má dítě rádo. Stejně tak lze postupně a systematicky překonávat vázanost na určitou strukturu, barvu nebo na teplotu jídla (ať teplou, či studenou).

Významnou pomocí je destrukturalizace potravin na talíři. K tomuto účelu jsou vhodné dětské talířky, které jsou barevně ohraničené. Začíná se malou porcí, v níž omáčka musí být striktně oddělená od přílohy a od masa, kdy je pro dítě talíř přehledný. Dítě má možnost ochutnat každou ingredienci zvlášť, a takto naservírované jídlo snáze přijme a sní s chutí všechno. Smíchané potraviny, které se podobají kaši, se stávají pro dítě nepřehledné a v jeho smyslovém vnímání nastává chaos. Ne nadarmo se říká, že jíme i očima. Odradit dítě může větší množství neznámých potravin na talíři.

Neofobie je nechuť zařazovat do zaběhnutého repertoáru jakékoliv nové jídlo. Dítě odmítá předem úplně všechno, co nezná. Objevuje se mezi druhým až šestým rokem věku dítěte a jde obvykle o přechodnou záležitost, která souvisí s obdobím vzdoru. Zde pomůže budovat toleranci na jakoukoliv změnu. Změníme například způsob servírování. Když servírujeme nějaké oblíbené jídlo, necháme dítě vybrat si talířek, lžičku nebo hrníček, ozdobný ubrousek, nebo místo, kde bude sedět. Tak budujeme toleranci na změnu zvenčí. Známý kelímek jogurtu nejprve zůstává, ten pak můžeme později vystřídat jiným mléčným výrobkem v jiném kelímku apod. Pokud je dítě fixováno na určitý druh jogurtu, je špatným řešením dát do tohoto zafixovaného kelímku jiný mléčný přípravek, neboť tím dítěti vůbec nepomůžeme, aby se této fixace zbavilo. Nejvhodnější je používat běžné mističky v domácnosti.

Když dítě výrazně neprospívá, nepřibírá na váze a přestává růst, musíme si uvědomit, že naším cílem není navyšovat a rozšiřovat rozmanitost repertoáru potravin, ale navýšit množství známého jídla tak, aby dítě mělo potřebný přírůstek na váze. Malé děti nemívají nedostatek bílkovin (ani když nejedí maso, děti k masu často netíhnou), protože v přepočtu na jejich hmotnost není potřeba bílkovin tak veliká. Jídlo je možné za tímto účelem obohatit tukem: zamíchat do pokrmu nějaký rostlinný olej, nabídnout dítěti plnotučné mléko, plnotučný tvaroh, smetanu, avokádo, ořechové máslo apod.

Systém tolerance se skládá z cílených kroků. Nejprve dítě učíme, aby tolerovalo, že my něco jíme, například jablko, ale že ono ho jíst nemusí. Stačí, že nás vidí, jak jablko jíme my. Když má dítě problém vzít jablko do ruky, ale toleruje to, že leží na stole, je to dobré. Nabídneme dítěti k manipulaci s nakrájeným jablkem vidličku, aby se ho nemuselo dotýkat přímo. Nejprve necháme dítě k jablku jen přičichnout. Zeptáme se dítěte, jak to voní, zda mu to něco připomíná. Přirovnáváme jablko k něčemu podobnému, co dítě zná, a povídáme si o tom. Necháme na dítěti, zda jablko ochutná. Dítěti dáme najevo, že může při pokusu, kdy toto nové jídlo ochutná, udělat do poslední chvíle krok zpátky, to znamená, že může jídlo vyplivnout.

Příčiny a prevence nadváhy

Existují různé příčiny, proč děti s trizomií 21 mohou mít sklon k vyšším přírůstkům hmotnosti a k nadváze.

Metabolismus bývá u dětí s hypotonií pomalejší a bazální výdej je o 10–15% nižší. Bazální energetický výdej (BMR) je minimální množství energie, které tělo potřebuje v úplném klidu na lačno, aby udrželo základní životní funkce, jako je dýchání, srdeční činnost a funkce orgánů.

Další příčinou nadváhy může být nižší klidový energetický výdej (REE). Děti s oslabeným svalovým napětím netíhnou ke spontánnímu pohybu.

Další příčinou tohoto problému je tzv. hyperfagie, kdy u dítěte nefungují adekvátně centra sytosti, dochází k dysregulaci sytosti. Hyperfagie je odborný termín pro neutuchající pocit hladu. Jde o stav, kdy mozek (konkrétně hypotalamus) nedokáže správně zpracovat informaci, že je tělo nasyceno. Způsobuje „opožděný“ pocit sytosti. Děti s trizomií 21 mají větší sklon stále něco pojídat a pochutnávat si, i když nemají hlad. Jídlo je pro ně zkrátka zvláštním potěšením (na pocitech potěšení z jídla se podílejí endorfiny spolu s dopaminem).

Co se týče obezity, může jít také o genetický předpoklad v rodině.

V možnostech rodičů je zajišťovat svým dětem prevenci nadváhy a obezity tím, co je možné: korigovat zdravé složení jídla a velikost porce na talíři (s pečlivější kontrolou obsahu kalorií), tak aby byla zachována vysoká nutriční hodnota; vést děti k pravidelným pohybovým aktivitám, zvláště k pohybu na čerstvém vzduchu.

Vyvážená strava

Vyvážená strava je takový způsob jídla, který zajišťuje správné množství energie a všechny potřebné živiny. Klíčem je pestrost a výběr kvalitních, málo zpracovaných potravin. Zdravá strava by měla zahrnovat sacharidy, bílkoviny, tuky, dále by měla obsahovat vlákninu, ovoce, zeleninu, vitaminy, minerální látky v dobrém poměru. Velmi důležité je dodržovat dostatečný příjem tekutin.

Sacharidy jsou hlavní živinou, která dodává tělu energii. Jde také o významný zdroj vlákniny. Repertoár zdrojů sacharidů je velmi široký. Primární zdroje sacharidů tvoří hlavně rostlinné potraviny (přílohy a pečivo). Mezi hlavní skupiny patří obiloviny (ovesné vločky, rýže, pšenice, žito, ječmen), luštěniny (čočka, fazole, cizrna), škrobová zelenina (brambory, batáty). Od druhého roku života se strava dítěte začíná podobat stravě rodinné. Výjimku tvoří množství přidané soli, cukru, koření. V tomto období by měly sacharidy tvořit polovinu porce na talíři, neboť se u dítěte zvyšuje výdej energie na růst a na samostatný pohyb. Potřeba většího množství sacharidů vzrůstá u dětí,když podstupují nějakou intenzivnější tělesnou aktivitu (např. sport, náročnou fyzioterapii). Pokud nenastanou přidružené komplikace, volíme celozrnné a žitné kváskové pečivo. Bílé pečivo se doporučuje spíše omezovat.

Bílkoviny jsou klíčovým materiálem pro stavbu nejen svalů, ale všech buněk v těle. Napomáhají růstu a regeneraci všech tkání. Významnou měrou přispívají ke správnému fungování imunitního systému a podílejí se na běhu hormonální soustavy. Jelikož je tělo neumí skladovat do zásoby, je nutné je pravidelně v každodenní stravě doplňovat. Bílkoviny tlumí pocit hladu a udržují sytost. Po sladkostech mívá dítě brzo hlad, proto se doporučuje sladkost spojit s bílkovinou (např. koláček podáváme s jogurtem nebo s tvarohem).Potraviny, které obsahují bílkoviny z živočišných nebo rostlinných zdrojů, je vhodné střídat: méně tučné maso, ryby dvakrát za týden, luštěniny, vejce, zakysané mléčné výrobky, ořechy, semínka. Vejce jsou skvělým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, vitamínů (A, D, E, K), celé řady vitamínů skupiny B (hlavně B12), a také důležitých minerálních látek, jako je železo, fosfor, zinek a selen.

Oleje a tuky jsou zdrojem energie pro svaly a orgány. Zajišťují vstřebávání vitamínů (rozpustné v tucích jsou vitaminy A, D, E, K). Jsou důležité pro stavbu buněk a tvorbu hormonů v těle. Chrání vnitřní orgány před zraněním a chladem. Tuky potřebuje naše tělo nutně jen v určitém množství (pro většinu lidí se doporučuje přijímat 0,8 až 1,2 gramu tuku na jeden kilogram tělesné hmotnosti denně). Rostlinné oleje, které jsou tekuté, se hodí na vaření, za studena lisované jsou vhodné do salátů. Zdrojem zdravých tuků, které prospívají srdci i mozku, patří ořechy, semena, avokádo, ryby. Živočišné tuky, jako je kvalitní máslo a sádlo, jsou pevné, drží chuť jídla, ale doporučuje se jíst jich méně. Mezi nezdravé tuky patří levné margaríny, přepálený olej, průmyslově upravené tuky a oleje. Pro teplou kuchyni jsou vhodné tepelně stabilní oleje: řepkový olej, olivový olej jen z pokrutin. Pro studenou kuchyni: olivový olej panenský, dýňový, arašídový. Mezi další zdroje tuků patří krémové sýry, smetany, ořechová másla.

Vlákninu nezbytně potřebujeme pro správné trávení. Vláknina je ve své podstatě polysacharid a na rozdíl od jiných polysacharidů (např. škrobu v obilninách) ji naše trávicí enzymy nedokážou rozložit. Vláknina tak přejde trávicím traktem v téměř nezměněné podobě. Cestou trávicím traktem pozitivně působí nejen na jeho funkci, ale například i na hladinu cukru v krvi (zpomaluje vstřebávání cukrů do krve), zrychluje pohyb potravy ve střevech, podporuje prospěšné bakterie ve střevě, pomáhá při hubnutí, protože navozuje pocit sytosti, brání zácpě. Doporučuje se denně přijmout přibližně 25 až 30 gramů vlákniny. Nachází se pouze v potravinách rostlinného původu. Jejími zdroji jsou: celozrnné obiloviny (pšenice, žito, ječmen, ovesné vločky), luštěniny (čočka, cizrna, fazole), čerstvá zelenina a ovoce (maliny, brokolice, hrušky), ořechy a semena (slunečnicová, lněná).

Ovoce a zelenina se doporučuje jíst denně, neboť jde o významný zdroj vlákniny a vitamínů. Na domácím stole by měla být v průběhu dne stálá nabídka čerstvé zeleniny nebo ovoce. Nejvýživnější a nejzdravější je sezónní ovoce a zelenina různých druhů a barev. Doporučuje se denní dávka minimálně 400 až 600 gramů na osobu, ideální poměr je dvě třetiny zeleniny a jedna třetina ovoce (menší díl kvůli cukrům). Kromě čerstvého ovoce a zeleniny se do denní doporučené porce počítá také sterilizovaná, grilovaná zelenina, nebo zelenina zavařená v omáčce nebo v polévce, ovoce mixované v pyré, v marmeládě apod. Zelenina nakládaná v tuku vhodná není, neboť zvyšuje množství tuků v těle.

K doplňkům stravy je dobré přistupovat střízlivě. Důležitý je vitamín D, který je v naší oblasti deficitní, zvláště v podzimním a zimním období. Probiotika, kromě tabletek, obsahují přirozeně zakysané výrobky (velmi doporučujeme bílý jogurt Hollandia).

Příjem tekutin je pro každého člověka, a zvláště pro děti, životně důležitý a je potřeba děti během dne k pití pobízet. Nápoje jsou nejvhodnější v podobě čisté vody nebo neslazených čajů (bylinkové čaje, například z máty aj.). Slazené nápoje a čaje se doporučuje výrazně omezit nebo zcela vyřadit. Přírodní cukry obsahují nápoje vyrobené pouze z ovoce, které je sladké přirozeně.

Hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy)

Hypotyreóza je autoimunitní onemocnění. Štítná žláza produkuje hormon kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižovat hladinu vápníku a fosfátů v krvi, podporovat jejich ukládání do kostí. Snížená funkce štítné žlázy způsobuje celkové zpomalení organismu, který má pak silnější tendenci ukládat tukovou tkáň, a dochází k nadměrným přírůstkům na váze. Dítě je spavé a obtížně drží pozornost. V důsledku zpomaleného trávení se objevuje zácpa. Projevem může být i suchá kůže, padání vlasů, pocit chladu a zimomřivost. U dítěte s trizomií 21 je vždy doporučováno pravidelné sledování funkce štítné žlázy, a také zda má dostatek jódu, železa, selenu. Tyto potíže lze upravit pouze medikací (Euthyrox). Doporučuje se brát vitamin D v podobě kapiček (Vigantol) a do jídelníčku zařadit ryby.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní celoživotní onemocnění. Jde o chronický autoimunitní zánět tenkého střeva. Jedinou spolehlivou léčebnou metodou je bezlepková dieta (gluten free) – striktní eliminace lepku ve stravě. Lepek (gluten) je přirozená bílkovina obsažená v obilninách, jako je pšenice, žito, ječmen. Největší množství lepku je v pšenici. Lepek se skládá ze dvou základních proteinů, gliadinu a gluteninu, a některý organismus na něj nepřiměřeně reaguje. Při konzumaci potravin s obsahem lepku imunitní systém napadá sliznici tenkého střeva a způsobuje zánět. To vede k poškození střevních klků a znemožňuje správné vstřebávání živin. V důsledku toho může dojít k podvýživě. U někoho je tato reakce velmi bouřlivá. U jiného se na to nepřijde po celý život, neboť problémy se projevují nenápadně. Příznaky neléčené celiakie jsou: dlouhodobá zácpa, průjem, bolesti břicha, nadýmání, nafouklé bříško, tenké nohy, zvracení, celkové neprospívání, nepřiměřené zpomalení růstu, nepřibírání na váze. Protože poškozená střevní sliznice nedokáže správně vstřebávat železo, nastupuje následně anemie, jejímž důsledkem je změna chování, ochablost, únava, neplodnost. K diagnostice celiakie se provádějí krevní testy, v nichž se sleduje také obsah železa v krvi. Pokud nevíme, jestli my nebo naše dítě máme celiakii, a chystáme se podstoupit krevní testy, tak před nimi nevyřazujme lepek, jinak by testy mohly být falešně negativní.

Při bezlepkové dietě musíme dát pozor na nedostatek vlákniny a mikroživin, jako jsou: vitaminy skupiny B (zejména B1, B6), kyselina listová a vitamin C, které jsou rozpustné ve vodě; vitaminy A, D, E, K, které jsou rozpustné v tucích. Je potřeba hlídat dostatek minerálů a stopových prvků, jichž organismus potřebuje ve velmi malém množství (vápník, hořčík, železo, zinek, selen, křemík, jód). Chybějící vlákniny u bezlepkového pečiva jsou nahrazeny přídavkem psyllia. Psyllium je vláknina z jitrocele indického, zlepšující strukturu bezlepkového těsta. Zajišťuje vláčnost pečiva, které by se jinak drolilo, a zvyšuje podíl rozpustné vlákniny ve stravě, což podporuje správné trávení. Nedostatek vlákniny můžeme nahradit tzv. pseudocereáliemi – pohanka, jáhly, cizrna, sójové boby, z obilí jen BIO ovesné vločky. U bezlepkového pečiva pečlivě sledujeme množství tuku (prevence nadváhy – do 10 g tuku na 100 g výrobku) a bílkovin (alespoň 6 g a víc vlákniny na 100 g výrobku). Běžně dostupnými přílohami jsou brambory, rýže, kukuřice, luštěniny. Další přirozeně bezlepkové potraviny jsou: maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, ovoce, zelenina. Obsah vlákniny zvyšují semínka a ořechy, ale pozor, ty zároveň zvyšují obsah tuku. Po zavedení a dodržování bezlepkové diety se střeva za nějaký čas (dětem do půl roku) uzdraví, u dětí poskočí hmotnost i růst, mizí zvýšená unavitelnost a zlepšuje koncentrace.

Alergie na lepek

Existuje alergie na lepek (záležitost imunologická), což není celiakie (záležitost metabolická). Alergie na lepek se může projevit již za několik minut, nebo také až za několik hodin po konzumaci. Jde o poruchu imunitního systému, který reaguje nepřiměřeně prudce na bílkoviny obsažené v obilovinách. Alergická reakce se může někdy spustit při pouhém vdechnutí mouky. Mezi hlavní příznaky patří zažívací potíže (bolesti břicha, průjem), kožní reakce (kopřivka) a respirační obtíže (dušnost, otok a škrábání v krku). Opět jedinou léčbou alergie na lepek je přísná bezlepková dieta.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je záležitost metabolická. Jde o trávicí obtíže způsobené nedostatkem enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr, laktózu, která je obsažena v mléce. Poškozená střevní sliznice, způsobená neléčenou celiakií, nedokáže vyprodukovat dostatečné množství tohoto enzymu. Zda jde opravdu o laktózovou intoleranci, lze vystopovat podle doby, kdy se objevují problémy. Ty se projeví zhruba půl až čtyři hodiny po požití nějakého mléčného výrobku, kdy se dostaví nadýmání, plynatost nebo průjem. Některé děti po nasazení bezlepkové diety špatně snášejí kravské mléko, ale jogurt obvykle snášejí lépe. Míra intolerance je opět individuální. Lze využít bezlaktózové produkty.

Alergie na mléko (ABKM)

Alergie na mléko je na rozdíl od laktózové intolerance záležitostí imunologickou. Je to imunitní reakce na mléčnou bílkovinu (nejčastěji kasein). Zatímco intolerance způsobuje „jen“ zažívací potíže, alergie je závažnější a může ohrozit život. K bouřlivé reakci stačí jen stopové množství alergenu. Typická alergie na bílkoviny kravského mléka se pozná podle trávicích problémů a ze stolice (průjmy, zvracení, koliky, zácpa, reflux, ve stolici krev, krvavé nitky, hlen); podle kožních problémů (atopický ekzém, vyrážky, kopřivka); podle dýchacích problémů (potíže s dýcháním, rýma, kašel, sípání). Základem léčby je nasadit přísnou bezmléčnou dietu. Vyloučit nejen samotné kravské mléko, ale také všechny druhy výrobků z kravského mléka. Pozor, laktóza (mléčný cukr) a mléčná bílkovina (protein) jsou dvě odlišné věci. Bezlaktózové produkty bílkovinu stále obsahují a pro alergiky jsou nevhodné. Život ohrožující je anafylaktická reakce. Je to velmi prudká alergická reakce, která vyžaduje okamžitou první pomoc.

Zácpa

Zácpa není určujícím faktorem, zda se jedná právě o tyto intolerance nebo alergie, neboť děti obecně jsou k zácpě náchylné, a děti s trizomií 21 ještě náchylnější. Tento problém je potřeba řešit s ohledem na přidružené příčiny, o nichž jsme mluvili. Někdy může jít o anatomickou anomálii, kterou je nutné řešit přes pediatra. (Hirschsprungova choroba je vzácné vrozené onemocnění tlustého střeva. V postižené části střeva chybí nervové buňky, což způsobuje trvalé stažení střeva a neschopnost posouvat stolici.) Velkou pomocí při zácpě je dostatek tekutin a vlákniny (vláknina nasákne vodu, čímž se spustí proces trávení) a dostatek pohybu. Projímadla se doporučují používat jen v akutních případech. Pomoci mohou přírodní minerální vody Šaratica nebo Zaječická, už 150 ml má projímavý účinek.

Pohyb jako součást dne

Dostatek pohybu je nejúčinnější prevencí trávicích problémů (zácpy, nadýmání). Pravidelný pohyb přispívá k dobrému trávení, aktivuje a rozhýbává střeva, udržuje optimální tělesnou hmotnost. Nemusí jít nutně o cílený sport, počítá se také chůze (procházky, chůze po schodech), společné výlety, venkovní hry, práce na zahradě, práce v domácnosti, kdy se dítě cítí užitečné. Přirozený pohyb dítěti pomáhá zpevňovat svaly, zvyšovat svalovou sílu a celkovou kondici. Podporuje také jeho samostatnost, a zároveň funguje jako stresový ventil, který ulevuje od vnitřního napětí a působí psychickou pohodu a radost ze společných zážitků. Zajištění pohybu u dětí s trizomií 21 je celoživotní nezbytnou potřebou, kterou je třeba doplňovat fyzioterapeutickými cviky.

Závěrečné rady a doporučení

Děti s trizomií 21 bývají labužníci, kteří si dokáží jídlo mimořádně vychutnat. Zároveň mají velmi rády společnost, a tím je stolování pro ně dvojnásobným potěšením. Potřebují jíst v klidné atmosféře a bez stresu, mít dostatek času, a hlavně nesedět u stolu někde odstrčené a samy. Rodiče by měli po konzultaci se zkušenými odborníky svým dětem zajistit vyváženou pestrou stravu, dostatek tekutin, vláknin, přiměřenou porci a pravidelnou pohybovou aktivitu, nejlépe na čerstvém vzduchu. Hlavní úkol tedy spočívá na rodičích, neboť rodiče vytvářejí rodinné zázemí, pocit důvěry, lásky a bezpečí, a jsou zvláště pro malé děti tou největší autoritou (https://trizomie21.cz/slova-uci-priklady-tahnou/).

Zpracovala: Radka Kliśová

Více informací: spolek@trizomie21.cz

Zdroje: www.trizomie21.cz ; obrázek: https://www.margit.cz/files/2012/11/zdravy-talir‑1.png;

foto: archiv Spolek Trizomie 21