Dávky sociální podpory

Rodiny, jimž se narodí dítě s trizomií 21 (Downovým syndromem), mají kromě obvyklých dávek v rámci státní sociální podpory, jako je porodné a rodičovský příspěvek, či v případě splnění dalších podmínek pro nízkopříjmové domácnosti také nárok na dávky státní sociální pomoci – na tzv. superdávku, dále nárok na dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Jedná se zejména o příspěvek na péči v režimu zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.), o příspěvek na zvláštní pomůcku a o příspěvek na mobilitu v režimu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (zákon č. 329/2011 Sb.). Zároveň mohou pro své dítě žádat o průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP), který držitele a jeho průvodce opravňuje k řadám výhod, a o parkovací průkaz OZP.

Žádost o dávky pro osoby se zdravotním postižením

Nárok na dávky pro osoby se zdravotním postižením, včetně průkazu OZP, není automatický, je nutné si o ně zažádat na předepsaných formulářích, které můžete online vyplnit a odeslat s elektronickým podpisem nebo datovou schránkou, anebo si je stáhnout na rozcestníku Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV): https://mpsv.gov.cz/formulare a poslat poštou či podat osobně. Tiskopis formulářů si můžete také vyzvednout nebo přímo osobně vyplnit a podat na místně příslušném Úřadu práce.

Žádosti můžete podat nejdříve v jednom roku věku dítěte, v případě příspěvku na zvláštní pomůcku pak ve třech letech věku dítěte. Kromě toho se jak příspěvky, tak průkazy přiznávají jen na dobu určitou, a to dle uvážení úřadů na nepředvídatelně dlouhou (obvykle u dětí na 1 až 3 roky, maximálně na 5 let). Proto je třeba o ně žádat v průběhu života opakovaně. Celý proces může být zdlouhavý (trvá několik měsíců), je nejednotný (různé úřady rozhodují na základě podkladů od lékařské posudkové služby různě) a pro rodinu nepříliš příjemný (je nutno shromáždit podklady od lékařů a dalších specialistů, a projít správním řízením). Přesto ale stojí za to o podporu usilovat. Rodina na ni má právní nárok a může být pro ni významnou pomocí. Podpora pečujících rodin je oproti investicím do ústavní péče (která se dle různých zdrojů pohybuje v řádech desetitisíců měsíčně – tj. 40–80 tisíc za klienta a měsíc) stále zanedbatelná. Proč? Protože stát ví, že se rodiny o své děti postarají vždy, s minimální podporou, a dokonce i bez ní.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči se poskytuje osobám od jednoho roku věku, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, závislé na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat deset základních životních potřeb (ZŽP), kterými jsou dle přílohy vyhlášky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (vyhláška č. 388/2011 Sb.): mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. U dětí se neposuzuje péče o domácnost, posuzuje se tedy pouze devět základních životních potřeb.

Posouzení schopností zvládat základní životní potřeby se vždy porovnává s péčí o „zdravé“ dítě stejného věku. Jestliže většina dětí v tomto věku nezvládá určitou životní potřebu z důvodu nízkého věku, pak se toto nepovažuje za neschopnost zvládat tuto životní potřebu. Pokud je zde ale potřeba každodenní mimořádná péče, která rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku, tak výše uvedené neplatí. Např. při pravidelné rehabilitaci je nutno i malému dítěti uznat kategorii péče o zdraví, přestože o své zdraví nedokážou pečovat ani jeho intaktní vrstevníci.

Příspěvek na péči se poskytuje ve čtyřech stupních podle náročnosti péče a nutnosti podpory v určitém počtu základních životních potřeb. U dětí ve věku do 18 let v I. stupni (lehká závislost) při neschopnosti zvládat tři životní potřeby činí 4 900 Kč měsíčně; ve II. stupni (středně těžká závislost) při neschopnosti zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb činí 8 200 Kč měsíčně; ve III. stupni (těžká závislost) a neschopnosti zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb činí 16 100 Kč měsíčně; ve IV. stupni (úplná závislost) při osmi a devíti potřebách s nutností podpory pak 27 000 Kč měsíčně nebo 23 000 Kč měsíčně, pokud dítěti poskytuje pomoc externí poskytovatel sociálních služeb.

Pro osoby starší 18 let věku se příspěvky snižují. V I. stupni (lehká závislost) činí 1 300 Kč; ve II. stupni (středně těžká závislost) činí 5 400 Kč; ve III. stupni (těžká závislost) činí 14 800 Kč; ve IV. stupni (úplná závislost) pak 27 000 Kč měsíčně nebo 23 000 Kč měsíčně, pokud osobě poskytuje pomoc externí poskytovatel sociálních služeb.

Řízení se zahajuje na základě žádosti na místně příslušném Úřadu práce podle trvalého bydliště žadatele. Následuje sociální šetření u žadatele doma, při kterém sociální pracovník Úřadu práce zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Poté Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) vypracuje zdravotní posudek, jehož podkladem jsou aktuální lékařské zprávy (ideálně méně než tři měsíce staré) a písemný záznam ze sociálního šetření. Úřad pak vyrozumí žadatele, že se může ve lhůtě 8 dnů seznámit s podklady k rozhodnutí, nahlédnout do spisu, pořizovat z něj kopie. Proti posudku o zdravotním stavu může podat námitku. Po uplynutí této lhůty vydá Úřad práce rozhodnutí, proti kterému je možné se odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení. O odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádost o změnu výše příspěvku může žadatel podat kdykoliv, zejména objeví-li se nové skutečnosti a lékařské nálezy).

Více informací na stránkách MPSV: https://mpsv.gov.cz/prispevek-na-peci

Tip: Vytiskněte si přílohu vyhlášky definující základní životní potřeby a dělejte si průběžně poznámky, kde vaše dítě potřebuje podporu. Stačí identifiovat jediný úkon, který dítě z dané základní životní potřeby samostatně nezvládá. Např. v rámci ZŽP Oblékání a obouvání, která je definována úkony vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem – ačkoliv je dítě samostatné a samo se oblékne a obuje, pokud si v létě bere oteplovačky a v zimě kraťasy, anebo trvá na svých oblíbených vytahaných ušmudlaných teplákách do divadla či do školy, ZŽP oblékání a obouvání nesplňuje, neboť není schopno si bez pomoci vybrat oblečení přiměřené okolnostem.

Zajistěte si aktuální lékařské a školské zprávy. Odborníky také nechte nahlédnout do přílohy vyhlášky, ať mohou dobře formulovat, jaké úkony vaše dítě samo nezvládá, anebo k nim potřebuje dopomoc. Ačkoliv máte šikovné děti a jste na ně po právu hrdí, pro tento účel se zaměřte spíše na to, co se příliš nedaří.

Průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP)

Řízení o nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je samostatné řízení a téměř nesouvisí s přiznaným stupněm závislosti příspěvku na péči. U nároku se posuzují totiž pouze dvě oblasti základních životních potřeb, a to mobilita a orientace. V praxi se tudíž může stát, že dítě, které má příspěvek na péči i ve vysokém stupni, nemusí mít zároveň nárok na průkaz OZP, pokud nenaplňuje podmínky z hlediska mobility nebo orientace. Děti s trizomií 21 (Downovým syndromem) mají mobilitu obvykle na úrovni, která nezakládá nárok na průkaz OZP (případně jen na nejnižší průkaz TP), jejich nárok na průkaz OZP však jednoznačně vyplývá z jejich narušené orientace, a tudíž z „celoživotní“ potřeby průvodce.

Rozlišujeme tři typy průkazu OZP, které opravňují jejich držitele k různým podporám, výhodám a slevám. Nárok na Průkaz pro osobu s tělesným postižením (TP) má nárok osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Nárok na průkaz pro osobu se zvlášť těžkým tělesným postižením (ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Nárok na průkaz pro osobu se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce.

Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje některé nároky držitelů průkazu OZP. Další benefity pak vyplývají ze zvláštních právních předpisů, např. ze zákona o daních z příjmů, zákona o místních poplatcích, zákona o správních poplatcích, zákona o pozemních komunikacích, zákona o dani z nemovitosti. Mezi další výhody spadá např. zlevněné vstupné na kulturní a sportovní akce pro osobu se zdravotním postižením a jejího průvodce. Ty ale záleží na podmínkách daného poskytovatele služeb a jsou nenárokové.

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

• vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích;
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání;
• Euroklíč;
• nemá však nárok na parkovací průkaz, příspěvek na mobilitu.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP má nárok na:

• vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro hromadnou dopravu osob;
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání;
• bezplatnou dopravu pravidelnými místními spoji MHD;
• slevu 75 % na vlaky a autobusy;
• parkovací průkaz.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

• vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro hromadnou dopravu osob;
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání;
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji MHD;
• slevu 75 % jízdného ve vlacích a autobusech;
• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky, případně vodícího psa;
• parkovací průkaz.

Více informací na stránkách MPSV: https://mpsv.gov.cz/priznani-prukazu-ozp

Tip: Vždy co nejadresněji komunikujte specifika vašeho dítěte, popište „nepředvídatelné situace“, proč dítě potřebuje vaši neustálou podporu. Příklady z praxe fungují nejlépe. Například, ač funguje v domácnosti bez problémů, nepředvídatelně je schopno vylézt oknem na střechu, říznout se ostrým nožem, založit požár či vytopit domácnost… atd. (příklad z mé osobní praxe, jinak velmi samostatné dcery s trizomií 21).

Parkovací průkaz OZP

Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají také nárok na vydání Parkovacího průkazu osoby se zdravotním postižením (OZP). Ten je opravňuje:

• požádat o vyhrazené parkovací místo v místě bydliště na odboru dopravy obce s rozšířenou působností;
• stát na vyhrazených parkovacích místech;
• stát po dobu nezbytně nutnou na zákazu stání;
• vjíždět na místa se zákazovou značkou s dodatkovými tabulkami „Mimo zásobování“ nebo „Mimo dopravní obsluhu“.

Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P také nemusí platit dálniční známku. Výhoda je však vázána přímo na osobu se zdravotním postižením, tato osoba tedy musí jet v autě, nebo musíte mít s sebou potvrzení (např. od lékaře, z lázní atp., že jste dítě dopravovali na místo).

Od 1. 8. 2011 je v rámci ČR vydávaná parkovací karta platná v rámci celé EU. Výhoda neplacení dálniční známky platí jen pro území ČR. Doporučuji před odjezdem do zahraničí zjistit si lokální právní úpravu.

Více informací na stránkách pohyblivost: https://www.pohyblivost.cz/parkovaci-karta-pro-osobu-tezce-zdravotne-postizenou.php

Tip: Majitel vozidla s přiznaným průkazem ZTP či ZTP/P si může požádat o vyhrazené parkovací místo v místě bydliště na odboru dopravy obce s rozšířenou působností.

Příspěvek na mobilitu

Držitelé průkazu osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P, kteří se opakovaně v daném měsíci za úhradu dopravují nebo jsou dopravováni, a nejsou jim poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, mají na nárok na příspěvek na mobilitu. Příspěvek na mobilitu je opakující se dávka ve výši 900 Kč měsíčně, která je určena za splnění podmínek osobě starší jednoho roku.

Více informací na stránkách MPSV: https://mpsv.gov.cz/prispevek-na-mobilitu

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má podle aktuální právní úpravy osoba s trizomií 21 (Downovým syndromem), jen v případě, pokud má těžkou nebo hlubokou mentální retardaci, a to konkrétně na pořízení motorového vozidla.Případně také na další zvláštní pomůcky, pokud mátěžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí 185 000 – 285 000 Kč a stanoví se s přihlédnutím k četnosti a důvodům dopravy, a také v závislosti na výši příjmu rodiny ve vztahu k životnímu minimu jednotlivce nebo rodiny a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

Více informací na stránkách MPSV: https://mpsv.gov.cz/prispevek-na-zvlastni-pomucku

Invalidní důchod

Rodiče osoby s mentálním postižením mohou o invalidní důchod zažádat při dosažení plnoletosti, tedy ve věku 18 let.

Obecně rozlišujeme tři stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti, nicméně osoby, které z důvodu postižení nikdy nepracovaly, mají nárok na tzv. invalidní důchod z mládí, který se automaticky poskytuje ve třetím nejvyšším stupni. Pro rok 2026 činí 9 800 Kč.

Stupně invalidity při poklesu pracovní schopnosti jsou následující:

• 1. stupeň: o 35 % a nejvýše o 49 %
• 2. stupeň: o 50 až 69 %
• 3. stupeň: o 70 % a více

Jednotlivým stupňům odpovídá také výměra důchodu, který má pevnou složku, která pro rok 2026 činí 4 900 Kč a procentní výměra dle výše příjmů, počtu odpracovaných let a stupně invalidity. Minimální limity jsou stanoveny pro 1. stupeň na 1 634 Kč, pro 2. stupeň na 2 450 Kč; pro 3. stupeň na 4 900 Kč. Invalidní důchod z mládí pro osoby s mentálním postižením tak odpovídá pevné složce 4 900 Kč a minimálnímu limitu pro 3. stupeň také 4 900 Kč, celkově tedy 9 800.

Řízení o invalidním důchodu probíhá na Okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého bydliště žadatele. Zahajuje se na žádost, které se sepisuje přímo na úřadě s pověřeným úředníkem. Zdravotní stav posuzují lékaři České správy sociálního zabezpečení, kteří invaliditu buď přiznají a určí její stupeň, anebo ji nepřiznají. Proti rozhodnutí lze podat námitku do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Pokud se zdravotní stav zhorší anebo se ve věci vyskytnou nové lékařské nálezy, lze podat novou žádost.

Více informací na webu ČSSZ: https://www.cssz.cz/invalidni-duchod

Euroklíč

Euroklíč je univerzální klíč určený pro osoby se zdravotním postižením, který slouží k dostupnosti sanitárních zařízení a toalet, plošin a podobných kompenzačních zařízení v celé EU.

Vydáván je zdarma na základě žádosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s konkrétním onemocněním (např. diabetes, stomie, onkologické onemocnění, a další). Zdarma je také zapůjčován pečujícím o děti do věku 3 let.

Tip: Pokud jste majitelem Euroklíče, můžete použít aplikaci EuroKlíčenka k nalezení nejbližšího sociálního zařízení, které Euroklíč umí otevřít.

Více informací: http://www.eurokeycz.com/

Superdávka

Superdávka je nová sociální dávka pro nízkopříjmové domácnosti na náklady spojené s bydlením, výchovou a živobytím, která nahrazuje dosavadní čtyři dávky, a to příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a přídavek na dítě. Vyplácí se měsíčně převodem na účet nebo poštovní poukázkou

Podává se jedna žádost za celou domácnost a pro přiznání dávky se posuzují všichni členové domácnosti, kteří s podáním žádosti musí souhlasit. Žádost může podat kterýkoliv zletilý (plně svéprávný) člen domácnosti. 

Superdávka má 4 složky, uznatelné jsou i jen některé z nich:

• Složka na bydlení: Je přiznána, pokudnáklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů domácnosti.
• Složka na živobytí: Je přiznána, jedná-li se odomácnost s příjmy nižšími než 1,43násobek životního minima domácnosti.
• Bonus na dítě: Je přiznán, pokud je v domácnostinezaopatřené dítě a její příjmy jsou nižší než 4násobek životního minima. Zákonní zástupci musí být pracovně aktivní a dítě musí plnit povinnou školní docházku.
• Pracovní bonus: Je přiznán, pokud jealespoň jeden člen domácnosti pracovně aktivní 30 hodin týdně, podniká anebo je veden jako uchazeč na ÚP.

Pro přiznání superdávky se realizuje tzv. majetkový test za předchozí 3 měsíce, ve kterém se posuzujínáklady na bydlení, příjmy domácnosti, nemovitosti, auta i úspory.

Více informací včetně kalkulačky propočtu superdávky naleznete v klientské zóně MPSV Jenda: https://jenda.mpsv.cz/

Autor: Mgr. Lenka Hečková

Článek Mgr. Lenky Hečkové k přednášce s názvem Dávky a příspěvky pro rodiny pečující o dítě s trizomií 21 na setkání rodičovské skupiny Dáme to spolu (Spolek Trizomie 21) dne 21. března 2026.

Možnosti podpory rodin s dětmi s trizomií 21

O autorce

Mgr. Lenka Hečková je matkou tří dcer, z nichž prostřední, nyní čtrnáctiletá Anežka, má trizomii 21 (Downův syndrom). Jako právnička a spolupracovnice různých neziskových, pacientských a rodičovských organizací se věnuje zejména oblastem vzdělávání a obhajobě různě znevýhodněných osob, a dále sociálně právnímu poradenství. Komunitu zastupuje v poradním orgánu Ombudsmana pro monitorování práv lidí se zdravotním postižením. 

Kontakt:
mobil: +420 605 904 973,
email: lenka.heckova@gmail.com

Prezentace ke stažení

Příloha k vyhlášce č. 505/2006 Sb.  Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby (ZŽP)

a) Mobilita

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat:

1. vstávání a usedání;

2. stoj;

3. zaujímat a měnit polohy;

4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu;

5. otevírat a zavírat dveře;

6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů;

7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků, včetně bariérových, a používat je.

b) Orientace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem;

2. mít přiměřené duševní kompetence;

3. orientovat se osobou, časem a místem;

4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí;

5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení;

2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv;

3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu;

4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům;

5. používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny;

2. nalít nápoj;

3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji;

4. najíst se a napít;

5. dodržovat stanovený dietní režim;

6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu;

7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

e) Oblékání a obouvání

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem;

2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit;

3. oblékat se a obouvat se;

4. svlékat se a zouvat se;

5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. použít hygienické zařízení;

2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla;

3. provádět celkovou hygienu;

4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. včas používat WC;

2. zaujmout vhodnou polohu;

3. vyprázdnit se;

4. provést očistu;

5. používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. dodržovat stanovený léčebný režim;

2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření, a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky;

3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

i) Osobní aktivity

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami;

2. plánovat a uspořádat osobní aktivity;

3. styku se společenským prostředím;

4. stanovit si a dodržet denní program;

5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti;

2. manipulovat s předměty denní potřeby;

3. obstarat si běžný nákup;

4. ovládat běžné domácí spotřebiče;

5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj;

6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí;

7. obsluhovat topení;

8. udržovat pořádek.