„Zuzka ráda maluje podle předloh, podle obrázků nebo fotek, které ji nadchnou, nebo ztvárňuje něco proto, že se jí to ‚hrozně líbí‘, například nějaká postava, tak si ji chce prostě namalovat.
Nejraději malovala pod vedením paní Marty Vaverkové, která se teď ale odstěhovala. Začala jsem se Zuzkou malovat sama a pokoušíme se malovat jako dřív. Teď budeme malovat loď, uvidíme, jak to půjde a co z toho vzejde.“
Autor: Jana Jarošová, Zuzančina maminka
„Malovala jsem už jako malá. Malovala jsem se Zuzkou i s Aničkou, jsou to moje kamarádky. Moje holky se ale rozešly na střední školy. Když jsem byla malá, malovala jsem černým fixem. Malovala jsem vodní panny a mušketýrky. Když jsem byla na střední škole, začala jsem malovat s paní Martou Vaverkovou. S tou jsem malovala barvami, s Martou mě to bavilo. Učila mě malovat akvarely. A potom štětcem na plátno. Marta se ale odstěhovala před rokem. Teď jsem začala chodit k Markétě Weber do jiného ateliéru. Markéta je také fajn.“
Autor: Zuzana Jarošová
„To dostala poprvé štětec do ruky a zkusily si s Martou Veverkovou rovnou baletku, protože vodní panny a baletky milovala.“ (Jana Jarošová)
Když barvy tančí
„Při pohledu na obrazy malířky a tanečnice Zuzky Jarošové vidím před sebou tančící barvy, jako je Zuzka sama. Každý tah štětce na krásných a vlídných obrazech představuje pohyb. Tu výskok, tam ladný pohyb, jinde otáčka nebo jemný nevtíravý pohyb. V tomto reji barev je sice určité uspořádání, aby nevznikl chaos, ale také svobodné a radostné tvoření. Zkrátka: barevnost a tanec.“
Autor: Jiří Šedý
