Tato slova slýchávali někteří rodiče dětí s Downovým syndromem, s nimiž jsem léta individuálně pracovala a snažila se jim předávat odborné zkušenosti, které mnohým dětem pomáhaly pozitivně ovlivňovat jejich vývoj. Děti jsem milovala, obdivovala jejich přítulnost, snahu o kontakt, a u mnohých i výsledky, kterých dosáhly díky svým rodičům pravidelným cvičením.

Základem však byla nesmírná rodičovská láska k dítěti, kterému chtěli co nejvíce pomoci v jeho rozvoji, a radost z každého, i drobného úspěchu. Stále obdivuji houževnatost, vytrvalost, trpělivost a nesmírnou obětavost těchto rodičů. Děti s Downovým syndromem (i s jiným postižením) mají v životě a ve společnosti důležitou roli, neboť jejich existence probouzí v lidech, a především v jejich rodičích vlastnosti, o kterých ani netušili, že je mají.

Vzpomínka z „výzkumné“ třídy v MŠ

První třídu pro děti s mentálním postižením založila v roce 1960 bývalá inspektorka, Anna Chvátalová, v Náhorní ulici v Praze 8. Nazývala se „výzkumná“ a byla součástí běžné mateřské školy.

Nastoupila jsem do ní jako mladá, bez zkušeností, ale s velkým zájmem o děti s postižením. Bylo tam asi osm dětí s různými viditelnými vadami. Seděly na lavičce a prohlížely si mne. Náhle jedna holčička vyskočila, vyběhla a rychle vylezla na průlezku stojící u zasklených dveří. Lekla jsem se, že spadne, a chtěla jsem ji chytit. Ona se otočila a skočila mi do náruče a objala mne kolem krku – byla to dívenka s Downovým syndromem! V tu chvíli si mě získala, a děti s Downovým syndromem a jejich osudy mne provázejí dodnes.

Ve školách se s dětmi se zdravotním postižením už celkem počítá. Co mne ale velmi trápí, jsou nevalné možnosti jejich pracovního uplatnění v dospělosti. To není chyba těchto lidí, to je chyba nás, kteří nehledáme nebo neumíme najít způsoby, jak by se mohli uplatnit. Každý z nás je jedinečný a každý z nás má své silné a slabé stránky. Jedno je jisté, oni s námi chtějí žít!

Mgr. Miloslava Stará (6. března 1937 – 17. července 2026) byla povoláním, posláním i srdcem speciální pedagog. V letech 1968–1995, tedy 27 let, byla ředitelkou speciální mateřské školy. Ve svém jubilejním roce 2016 obdržela zvláštní ocenění portálu Duše a hvězdy: čestný a doživotní titul Rytíř života, který je určen českým osobnostem a skupinám, které se zasloužily o obranu lidského života a jeho důstojnosti v celé jeho délce (tj. od početí až po přirozenou smrt) v České republice.