Malíř podzim

Na Habrovce jsme se v sobotu 11. října 2025 sešli po dvacáté, v počtu šestnácti rodin. Podzimně zbarvené listy úchvatně krášlily koruny stromů a keřů. Barvy prvních opadaných listů působily svěže na pěšinách i cestách. Okolo stromů vytvářely líbivé kruhové koberečky a probouzely vzpomínky na uběhlý rok. Děti i při chladnějším počasí to lákalo ven za objevy podzimní zahrady.

Přednáška Babety Rašovské s názvem Stimulační program MAXÍK zaměřený na děti s trizomií 21 opět vlila rodičům novou sílu a naději, jak se mohou naše děti už v předškolním věku účinně připravovat na budoucí školní vzdělávání. Že mohou získávat dovednosti v radostné tvůrčí atmosféře, s laskavou důsledností, trpělivě a bez stresu. Děti provází programem barevný panáček Maxík, který přináší radost ze společné práce. Pomáhá dětem s plněním různých úkolů, v nichž rozvíjejí svou samostatnost, efektivní koordinaci pohybů, myšlení, trénují paměť, motorické dovednosti (psaní, kreslení), výslovnost, slovní zásobu, orientaci v prostoru i na papíře… Maxík učí děti pracovat pravidelně, systematicky a logicky. Děti si svou tvorbu uvědomují a učí se ji hodnotit. Přitom vědí, že pokud si nebudou jisté, nemusí se bát požádat o pomoc dospělého, který s nimi pracuje. Dostanou jednoznačné sdělení, srozumitelnou radu, a tak začnou více důvěřovat ve své schopnosti.

MAXÍK není jen metodou terapeutickou, ale zároveň také diagnostickou. Trvá minimálně jeden předškolní/školní rok a v jeho patnácti lekcích se s dítětem procvičují všechny oblasti smyslového vnímání. Během této doby se zjišťuje, jaké má dítě slabší stránky, kde ho – lidově řečeno – „tlačí bota“, a na tom pak lze s dítětem dál hlouběji pracovat.

Stimulační program MAXÍK lze upravit dítěti na míru. Každé dítě postupuje svým individuálním tempem. Tento program lze použít i pro děti, které mají větší potíže se slovním vyjádřením nebo nemluví vůbec. Pomůže například v oblasti grafomotoriky. I neverbální děti lze dovést ke gramotnosti. Náročnější říkanky můžeme nahradit jednoduššími, nebo slabikami, pohyby apod. Dítě nemusí zvládnout všechny části programu, ale pouze některé. Úspěchy nácviku se projevují až zpětně. Když se vynaložená námaha promění v pokrok dítěte v jakékoli oblasti, je to pro terapeuta i rodiče zdrojem obrovské radosti a tou největší společnou odměnou.

Přepis celé přednášky zde.

Tradiční individuální terapie

Novinkou při Rozvoji kognitivních funkcí podle Ruevena Fuersteina bylo FIE taktilní (hmatové, dotykové).

Zůstane hmat Popelkou? Rozvoj hmatu u dětí s trizomií 21

Slovo, slovíčko, otevři se maličko…

„Říjnové Hrátky s hudbou proběhly opět ve veselém a vřelém duchu. Pro dvě party dětí s rodiči jsem si připravila zpěv s doprovodem akordeonu, violoncella a kovového bubínku. Hrátky s hudbou tvořily v první části známé lidové písně, které si se mnou ostatní zazpívali a při nichž si i zatancovali. Ve druhé části jsem hrála písně Petra Ebena, které už tak známé nebyly, a účastníci si je užili spíše jako poslech na koncertě. Po prvé jsem měla navíc možnost si ve třetí partě zamuzicírovat s dětmi, které se učí hrát na hudební nástroje. Dvě děvčata si přinesla zobcové flétny s nacvičenými písničkami, které jsem doprovázela na violloncello.“ (Jana, učitelka hudby)

Senzorické smyslohraní vyprávělo s použitím přírodnin, barevných listů a kaštanů o podzimu. V této činnosti děti zapojovaly především hmat. Zkoumaly nové textury a hravou formou rozvíjely fantazii. Drobné materiály a křehké pomůcky využívaly pro rozvoj jemné motoriky, procvičovaly zručnost a koordinaci obou rukou a zraku. Na každé dítě dohlížel buď jeden z rodičů, nebo asistent, který však ponechával dítěti možnost, aby se do hraní mohlo maximálně samostatně zapojit, a pomáhal mu jen tehdy, když si nevědělo rady.